|
|
První apoštolský nuncius v Praze Clemente Micara a jeho reflexe v dobovém českém tisku v letech 1920-1923
Řeháček, Tomáš ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
V nově vzniklé Československé republice katolická církev ztratila pozici, kterou měla v rakousko- uherské monarchii. Bylo třeba změnit téměř celou církevní strukturu, vyměnit většinu biskupského sboru, založit nové církevní školy a hledat nový způsob soužití církve a státu. V Praze byla založena papežská nunciatura a v Římě vyslanectví Československé republiky. Do Prahy byl poslán první vatikánský nuncius Clemente Micara, který zde působil necelé čtyři roky. Jeho úkolem bylo provést Vatikánem navrhované změny pro upevnění pozice katolické církve v Československu a otevřít celou řadu sporných bodů československo-vatikánských rokování.
|
|
| |
|
|
Postoj římsko-katolické církve k Delorsově iniciativě "Srdce a duše pro Evropu"
Kubiš, Vojtěch ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je zkoumat příčiny zdrženlivého postoje římsko-katolické církve vůči Delorsově iniciativě Srdce a duše pro Evropu. Je přitom vycházeno z prvotního předpokladu, že by zapojení do iniciativy mohlo být pro církev výhodné. Vzhledem k apelu Jana Pavla II. na západní sekularizovanou společnost, aby se vrátila ke křesťanským kořenům, mohla římsko-katolická církev využít Delorsovy nabídky spolupodílet se na definování evropských hodnot a propagovat své učení v evropské politice. K zapojení římsko- katolické církve však nedošlo, a to ze dvou důvodů: zaprvé, papež dbal na pečlivé oddělení duchovních záležitostí od evropské politiky. Otázkou hodnot se měla zabývat církev, nikoliv evropské instituce. Zadruhé, Delorsova iniciativa byla pro římsko-katolickou církev nevýhodná z hlediska nastavení dialogu. Hlavním rysem debaty byla jednání na více úrovních (kombinace národních a nadnárodních setkání) a hledání širokého konsensu. Takový styl komunikace byl hierarchickému fungování římsko-katolické církve vzdálený. Pokud by se církev do iniciativy zapojila, její vyjednávací pozici by ztěžovala skutečnost, že by se musela přizpůsobit nové formě jednání, na kterou doposud nebyla zvyklá. Hlubší analýzou těchto dvou skutečností jsou vysvětleny důvody, proč se římsko-katolická církev nezapojila do...
|
|
|
Společné prvky vatikánské a americké zahraniční politiky po druhé světové válce
Fuchsová, Anežka ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Na vítězství křesťanských demokratů v parlamentních volbách v Itálii roku 1948 měl velkou zásluhu kampaň, do které se zapojily Spojené státy americké spolu se Svatým stolec. Tato diplomová práce předkládá výsledky analýzy americké, ale hlavně vatikánské zahraniční politiky. Hlavními prvky zahraniční politiky Pia XII. v letech 1945-1950, kde jsou jako hlavní prvky identifikovány podpora evropské integrace, vztahy s určitými evropskými státy a boj proti komunismu. Postoj Svatého stolce k těmto základním bodům je následně komparován s americkým postojem vůči nim. Z analýzy a následné komparace vyplývá, že teoreticky lze styčné body jejich politik najít, v praxi však docházelo ke spolupráci minimálně a rozhodně ne v takové míře, v jaké k ní došlo v Itálii v roce 1948. Klíčová slova: Svatý stolec, Pius XII., zahraniční politika, USA, komunismus, integrace
|
|
|
Svatý stolec a fašistická Itálie na cestě k vyřešení římské otázky ve 20. letech 20. století
Dvořáčková, Petra ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci nazvané "Svatý stolec a fašistická Itálie na cestě k vyřešení římské otázky ve 20. letech 20. století" se autorka zabývá vztahem mezi Svatým stolcem a fašistickou Itálií v období let 1922-1929. Analyzuje vývoj a proměny tohoto vztahu od nástupu Benita Mussoliniho k moci až po přijetí Lateránských smluv. Autorka se zároveň zaměřuje i na politicko-náboženské okolnosti, které tento vztah ovlivňovaly, např. smrt socialistického poslance Giacoma Matteottiho v roce 1924 v kontextu tehdejšího vývoje Itálie. Práce bude vycházet především ze studia vydaných pramenů (edice, noviny) a z odborné cizojazyčné literatury.
|
|
|
Holy See and its involvement in international relations
Pospíšilová, Jana ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Práce sa věnuje speciálnímu aktérovi mezinárodních vztahů -- Svatému stolci, představiteli římskokatolické církve. Analyzuje její jednání hlavně v otázce uznání nového státu za využití oficiálního diskurzu její diplomatické reprezentace. V rámci rétoriky Svatého stolce je sledován postoj vůči kritériím pro uznání nového státu, která jsou doporučována státnim aktérům. Podobnosti a odlišnosti se státním aktérem hledá také v oblasti typického jednání malých států v zahraniční politice. Případová studie, na které je daná analýza postavená, se zaměřuje na území Palestiny a otázku jejího celosvětového uznání za stát, což je již dlouhodobě výrazné téma v zahraniční politice.
|
|
|
Vývoj vztahů Svatého stolce k moderní Itálii
VONDRUŠOVÁ, Adéla
Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat vývoj vztahů mezi Itálií a Svatým stolcem od roku 1860 s důrazem na Lateránské dohody z roku 1929. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol. První z nich se snaží přiblížit situaci kolem sjednocení Itálie a jejího rozkolu s církví. Následující kapitola pojednává o vzájemných vztazích mezi Itálií a papežským státem v letech 1870-1929. Třetí kapitola analyzuje tzv. Lateránské dohody a přibližuje, jak jejich ustanovení ovlivnila život italského obyvatelstva. Čtvrtá kapitola se věnuje úpravám Lateránských dohod, ke kterým došlo roku 1984, a jež jsou známé jako Gli accordi di Villa Madama.
|
host ::
RSS.